Lidé se mění, ale kořen zůstává.

1.Díl - Divný sen

3. října 2009 v 10:50 |  Passed as a dream



"Dělej nebo zaspíš Karo (Meguro), honem vstávat." zařvala Karinina mamka.
"No jo už vstávám."

Před školou
"Hoj Tasuku. nevíš koho budeme mít za třídního?" pozdravila Kara.
"To nevím, ale budeme sedět spolu, co ty na to?"
"Jo, třeba u okna ve čtvrté lavici, to je dobrý místečko."
"Počkat neslyšíš něco?"
"No jo ono zvoní."
"Já se bojím."
"A čeho?"
"Mají nějaký zvláštní kamínky hlavně jeden z učitelů a on se jmenuje Doreenaneh Linh (Dorínane Lin)."
"To je pravda, někde jsem to už slyšela, ale jestli ho budeme mít z nějakýho předmětu nebo bodejť za třídního tak mě potěš-"
"- panebože, ano Taso to už známe…nevolej ho pořád!"
"..KRUCIŠ, pojď ať stihneme naše skvělý místečko."
"Jo, a netahej mě za ruku vypadá to divně."

"Před dveřmi stojí celá naše třída." promluvila Kara a mezitím skákala co nejvíc, aby se podívala co je napsaný na dveřích - koho mají za třídního…

"Ne!." zařvala přes celý areál této budovy, "To není možný ne-ne-ne a znovu ne já jej nechci!"
"Hm. Máte dobrýho učitele jak koukám….HI HI HI ." udělal na ně připitomělý úsměšek nějaký kluk z jiné třídy, který měl vedle sebe partu.

Po chvilce
"Čauky Tasuku, co ty tu děláš?" Povzbudivě ji pozdravila Kimochi, její nejlepší kámarádka z tábora
"Ahoj, jsem tu abych studovala ne?!" odpověděla trochu přidrzle se skloněnou hlavou. "A co ti je? Jo už to vidím no, Doreenaneh Linh, víš-" vzdychla, aby nabrala síli, "Chceš o něm něco slyšet?"
Tasuku přikývla.
"Tak jo. Všichni Doreenaneha měli z nějakého předmětu, ale to ani není podstatný, raději si dávej pozor co děláš, a vy ho máte za třídního a ještě ze všech předmětů - pravděpodobně a to je zlým protože nováčci vždy hodně trpí, když si nedávají pozor…O, promiň já už musím jít, tak se měj."

Po zvonění - ve třídě
"Tasuku říkala jsi, že budeš v lavici semnou a ne s Kaou! Já si tady sednu a buď odejde ona nebo tu budeme tři a já neodejdu! Jestli chcete být spolu, tak jděte někam jinam."
"No jasně, poslední místo je ve předu u učitela. To si věříš že tam půjdu! "
"Ale moje kámarádka říkala, že ty střely od kamínků bolí, když letí vzduchem hodně dlouho chápeš?"
Do třídy přišel učitel, ale Tasuku, Kara a Kao si toho nevšimly a hádaly se dál.
Učitel se na ně chvíli díval a asi po pěti minutách vytáhl z batohu, který měl u sebe, zelenou krabičku s hnědými a žlutými pruhy a hned nato osm kuliček, jak vyprávěla Kimochi.
Hodil je všechny na ty tři a v sekundě bez povšimnutí stál před nimi.

Tasuku se sehnula a vrátila mu dvě kuličky, Kao jednu a -…

…Kara - omdlela a upadla na zem. Chvíli se třásla skrčená v klubíčku jako kdyby jí byla zima a pak už se přestala hýbat úplně. Všechny její smysly fungovaly perfektně, jen její tělo ji neposlouchalo.
"No vidíte, to když někdo kecá, že?! Dopadne takhle a nechtějte, abych po vás taky pár kuliček hodil.
Celý den byla Kara na zemi. Celá třída už byla doma a ještě k tomu jí tam pan učitel nechal a zamknul. Její matka s otcem měli strach, že se nevrátila a tak zavolali do školy, ale učitel Doreenaeh Linh řekl, že ani nepřišla do školy.
Ráno Kara stále ležela na zemi…
Najednou otevřela oči a s hrůzou se dívala kolem sebe. Po tváři jí tekla kapička potu a… ležela v posteli. Nebyla ale na ošetřovně - ležela ve svém pokoji.





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Ohodnoť můj příběh Passed as a dream, jako ve škole.

1 43.6% (24)
2 16.4% (9)
3 12.7% (7)
4 18.2% (10)
5 9.1% (5)

Komentáře

1 Ebika Ebika | E-mail | Web | 7. listopadu 2009 v 19:44 | Reagovat

Mno tak tomu nerozumím ani za blba he he...no vypadá to,ale zajímavě no rozhodně du na další díleček:-P

2 Dajna (adminka) Dajna (adminka) | E-mail | Web | 8. listopadu 2009 v 8:58 | Reagovat
3 Bubák Bubák | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 22:09 | Reagovat

hej tak to je libovýýýýý

4 Dajna Dajna | 27. října 2012 v 21:30 | Reagovat

[3]: Fakt? Jsem asi po "hodně dlouhé době" na svém starém blogu, abych ho zrušila, fakt je, že mi dalo zabrat, než jsem se dokázala přihlásit na účet. :D A tak už ani nevím, jak to tu vypadá - vypadá to tu livobě, ale stydím se za něj :D Moje osobnost se změnila. Tak asi je to libový:) Děkuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama