Lidé se mění, ale kořen zůstává.

6.Díl - Přírustek

19. listopadu 2009 v 13:51 |  Passed as a dream


S krásným potěšením vstala. Šla do koupelky si vyčistit zuby a umýt obličej. Když si napouštěla do rukou vodu, podívala se před sebe do zrcadla. Měla na puse drobky od oplatku. Odvrátila hlavu. S úsměvem si vše usnadňovala a byla celá energická a plná života. Opláchla si obličej.
"Jde vidět, že jsi se vyspala dobře." řekl nějaký hlas.
Kara hnedka poznala čí je to hlas. "Shikone?!..." podívala se na něj. V tom se vše obrátilo vzhůru nohama. Zatvářila se naštvaně. "Co tu děláš?" zeptala se.
"Co bych tu asi dělal. Jdu za tebou." odpověděl.
"Jen mě štve, že mě nenecháš na pokoji! A ještě něco." zastavila se a podívala se do koutu koupelky. "Jak jsi se sem dostal?" podívala se na něho.
"Složitý." drze odřekl.
"Vtipný, ale nejsem blondýna abych to nepochopila!" zatvářila se na něj jako kdyby ho chtěla přizabit, za tu jeho drzost.
"Když si to tak přiznáváš, že si blondýna, ale stejnak to je i tak na mě složitý tobě to vysvětlit-" zasekl se, "No, tak dobře je to sice na *dlouhý vyprávění*, ale lepší než abys trpěla zvědavostí."
"Hm." Zatvářila se výtěžně.
"No tohle ti nevysvětlím, ale řeknu ti něco o tvých snech. Nevím toho moc, ale vím něco jen co mi řekl Sharinango-"
"Kdo to je?" zasekla ho.
"Ten kdo Radu Snáře podvádí a dává mi informace o mě a tobě a ostatních. A Rada Snáře je-. Jak to vysvětlit-"
"Něco jako rada a klub?"
"Jo! Přesně tak. Je mi sice jen 14, ale něco o tom vím. Ze školy. Já totiž odtud nejsem. Sharinango je můj nevlastní otec. Mě adoptoval. Je s jiné planety. Ani nevím jestli jsem s této planety nebo s tamté. No nedá se to říct zrovna planeta ale černá díra, která tě dostane do jiného krásného světa."
"A proč si tady a ne tam?"
"Mám nějaký poslání."
"Jak to, že o tobě nic nevím a chodíme spolu do třídy?"
"Jednoduchá odpověď, nikdy si se neptala. No a teď zpátky, nemůžeme o sobě mluvit. Nemáme tolik času!"
"Um."
"Teď se ti zdál třetí sen. Až se ti bude zdát šestý sen, tak mi řekneš a před sedmým snem budeme spát spolu vedle sebe za ruku abychom se tou černou dírou prolezli oba. Tím snem abys neudělala žádnou chybu."
"Počkat! Já s tebou nikdy spát nebudu a ani za ruku ne! To nemyslíš vážně!"
"No, tak si do toho světa plný magie a kouzel běž sama! Sem se ani neměl obtěžovat ti něco vysvětlovat a říkat! Já jdu!"
"Ne! Nechoď… "
"To nemá cenu, když ty se mě štítíš!"
"Promiň! Já tě nechtěla urazit… Budeš semnou zase ve snu?"
"Ne." vytratil se.


Sedmý den se Kara těšila až bude večer a usne. Aby se mohla na něco zeptat Shikona, protože se od toho dne už neozval.
Dneska jeli k babičce na sobotu a neděli.
"Karo? Pojď sem." zavolala jí babička ze sklepa.
Přiběhla k ní. Před ní byli malincí štěňátka, kteří měli asi měsíc a půl. "Ti jsou tak nádherní." přivinula si jedno štěně k sobě.
"Chtěla bys jedno domů?"
"Chtěla. Ale matka, ne…" zesmutněla.
"To se lehce vyřeší. Vezmeš si jej potajně."
"Tak jo babi." Objala ji kolem krku. "A jak se bude jmenovat?"
"Si ho pojmenuj jak chceš." Vstala, mezi dveřmi zamávala a šla domů.

"Tak co?! Ty můj pesane." Promluvila na štěně. Ono se hnedka podívalo na ni tak roztomilým pohledem. "Hi -.Hi." zasmála se. Protože mělo na fouskách a na bradě mlíko.
Štěně zakňučelo.
"Copak?" podívala se na něj. Nic neviděla. Po chvilce něco ucítila teplého na triku. "Áaa! Fůj! Né!" Dala štěně k ostatním a běžela na horu do domu. "Bože! Ono mě to pochcalo!"
"Je babička doma?" zeptal se někdo a byl to asi kluka hlas.
Kara se najednou zasekla s rukama polovičně nahoře. "E?" dala si ruky přes to, aby to nešlo vidět a otočila se nejistě. "Hi. Asi jo?! obtočila očima.
"Tobě je špatně?" ptá se kluk.
Podívala se ně něho nechápavě. "Cože? Ne?! Proč?"
"No, jen že si držíš břicho." odpověděl klidně.
Zapjala pěsti "Neřeš to!" uvolnila ty svaly.
V tom otevřela babička. "Tak to je dobře, že už se znáte."
"Ne, neznáme!" řekla a odešla domů. Převlekla si triko a umyla se.

K večeru se Kara vydala ke štěňátkům. Vzala si to štěně, který ji předtím počůralo. Poznala ji podle flíčku na bříšku. "Hm. Vím, že jsem se k tobě nezachovala dobře, ale vezmu si tě i když si mě-" zasekla se "-Pochcala." podívala se na ni s úsměvem. "Už vím, jak se budeš jmenovat. Možná Chcalena, ale to radši ne. Třeba… Tamish. To je hezký. A víš proč, Tamishku? Protože máš na bříšku flíček a Anglicky se břicho řekne tummy (tami) a tak se budeš jmenovat takhle. Líbí?" Podívala se jí hluboko do očí a ona také. Pak ji dala zpátky do ohrady za ostatními a odešla.
Po večeři si šla lehnout do pokojíčku na postel. Než usnula, slyšela babičku jak si s někým
povídá. Něco o tom štěněti. Jen slyšela jméno *Tamish*, hned nastražila uši. Slyšela něco jako "Neboj babi já se oni postarám."
Babička: "Dobře Tamish, věřím ti."
V tom si Kara zacpala uši, aby už radši nic neslyšela. Po nějaké chvilce usnula.


Přejít na: Pátý díl

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Ohodnoť můj příběh Passed as a dream, jako ve škole.

1 43.6% (24)
2 16.4% (9)
3 12.7% (7)
4 18.2% (10)
5 9.1% (5)

Komentáře

1 Ann Ann | Web | 19. listopadu 2009 v 15:32 | Reagovat

Pěkný. Zajímavý. Doufám, že pokračování bude brzo. Tuhle povídku hltám. :) Má úžasnej nápad. :)

2 Amami Amami | Web | 19. listopadu 2009 v 16:08 | Reagovat

a teraz som z toho zmätenejšie ako ráno... ale myslím že za to môže vyťaženie zo školy... ale takéto poviedky mám rada... hlavne keď nevieš čo sa z toho vykľuje... už sateším na pokračovanie

3 Dajna (adminka) Dajna (adminka) | E-mail | Web | 19. listopadu 2009 v 18:06 | Reagovat

[2]:

[1]: ja take :D dakujem
pokracovani bude bude uz je i napsano ae  az za 14 dni bo nejak tak :D sem moc lina to opravovat a este dalsie dili psat :D

4 Nata :)) Nata :)) | Web | 20. listopadu 2009 v 15:19 | Reagovat

ty joo..:)..to je fakt skveléé..vidno ze mas na to talent....myslim na pisanie pribehov..:)..moc hezkéé

5 Dajna (adminka) Dajna (adminka) | E-mail | Web | 20. listopadu 2009 v 19:50 | Reagovat

[4]: dakujem i kdyz talent? to az tak nesuhlasim :D inac dik

6 Oroniel15 Oroniel15 | Web | 21. listopadu 2009 v 12:34 | Reagovat

my taky, ae v podání učitelky je to hrůza:D nic z toho nemam...

7 Dajna Dajna | E-mail | Web | 24. listopadu 2009 v 9:27 | Reagovat

[6]: coze? ty si ucitelka :D boze ja fim je to divne fim moje zacatky su hrozne ae aspon sa snazim psat a zlepsovat sa :D nj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama