Lidé se mění, ale kořen zůstává.

8.Díl - KOnečně doma!

24. prosince 2009 v 12:00 | Daja |  Passed as a dream



Víkend skončil. Všichni spokojeně jedou domů, i štěně.
"Mami?" optala se Kara.
"Hm. Co zase potřebuješ?"
"No. Potřebovala bych krabici, písek, lepidlo, lepící pásku, bavlny a-"
"-Dost! Stačí! Na co to vlastně všechno potřebuješ?!
"E?! No… Hm… Tož no…Jak to říct… No to je slož-"
"Neříkej mi, že jsi sebrala to štěně! Hned ho dáš pryč! Nesnesu psi!"
"No já myslela, že se jich bojíš. Ale, v tom případě odfrknu k babičce."
"Si koleduješ Karo! Jen počkej - he-he-he pšík!"
***
Když dojeli domů šla Kara do svého pokojíčku. Vychlámaná na posteli.
Uprostřed pokoje se vyklubalo malá světelná kulička, která se zvětšovala. Až se v ní objevil Shikon.
"Ehm."
Schválně zakašlal, aby si jeho všimla.
"Jáj!" oprizla ho, "Jsi teda přišel vhod." vyskočil ten její zákeřný pohled.
"Staráš se vůbec o ni? Myslím, že má hlad, žízeň a takový ty věci, nemyslíš?!"
"Nemyslím vůbec na nic! Ale můžeš skočit do obchodu."
"C-Cože? Skočit?!"
"Zajít, pitomče!"
"Neříkej mi tak. Já nejsem pitomec. Říkal jsem ti, že nejsem z tohoto světa."
"No..Jo říkal," vzdychla, " Ale to neznamená-." Zmizel za zdmi jednoho domu dřív než dořekla větu.

***
Večer si Kara lehla do své postele. Tamish se přitulila k ni. Po chvilce usnuly obě dvě.

"Co to?!" Vylekaně se rozhlíží. "Proč všichni odcházejí? A proč chodí za sebou?"

To ji nejvíc děsí. Byla na koupališti, pochopila to když se podívala kolem sebe a byla v bazéně přímo uprostřed.
Z hlubin vody se zpod ní vynořovalo něco divného bylo to kulaté, placaté a směřovalo to přímo zpod k ní. Čím víc se to přibližovalo tím to bylo jasnější až se najednou zadívala a zasekla se údivem.
"Špunt?!"
"Karo!" Skočil do vody a plaval k ní.
"Shikone? Pomoc!"
Vír vody se pod ní točil až jí to začalo táhnout dolů.
V poslední chvíli jí chytil za ruku a spolu se točili ve víru vody až nad dno. Vklouzli do potrubí kde odtéká voda. Oba jako by jeli v tobogánu, jen jeli v odpadní trubce.
Kara byla v naprostém šoku. Brzy pochopila že může dýchat. Nevěděla jak je to možné, ale to jí teď netrápilo, víc jí trápilo jak se odtud dostat. Na konci trubky oba letěli dolů asi dva metry. Spadli na sebe - Shikon na Karu. Citlivým pohledem do sebe zahleděli.
"Eh?" uvědomovala si co se stalo. "Promiň, ale-." s úsměvem se na něho podívala.
"Aha? Promiň."
Podepřel se o lokty a stoupl. Podal ruku Kaře.
Chvíli se rozhlížel, vypadá to tu jako v kanalizaci. Všude je mokro a vlhko. Zdi jsou špinavé a omítka opadaná.
"Pojď tudy." Chytil ji za ruku, "Už možná vím, kde je východ."
Šli širokým tunelem. Všude byla voda, asi tak deset centimetrů vysoká a v ní plavali odpadky.
"Nejsou v tom... myši?" Bojí se, ale nedává to najevo. Křečovitě svírá Shikona za ruku a pevně se přichytává své košilce, která vypadá jako velké tričko pro opravdu velkého muže. Plandá jí to až ke kolenům. Nápis na hrudi je napsaný tiskacím písmenem: Jsem krásná, ale VY jíte málo mrkve.
"Opravdu máš hezkou košulku nebo co to je." Zasmál se.
Dlouho pochodovali tunelem.
"Před námi je rozcestí." oznámil Shikon, "Jsou tu dvě..." vzdychl.
"Snad si nemyslíš, že půjdu tou tmou sama?!"
"Já nevěděl…, že se bojíš tmy." tuhle větu si zamumlal pod nos, "Nechceš svítilnu?" vytahuje z kapse baterku, "Myslím, že ji budeš potřebovat." Dává jí baterku do ruky, "Rozdělíme se." Dořekl a vyrazil přímo do jedné z tunelu. Kara už jen slyšela ozvěnu jeho dupot bot.
Rozsvítila svítilnu a namířila jí přímo do hlubin tmy tunelu před ní. Vyšla vpřed.
Po dlouhým chodu se na krajích objevovali kostry lidí, lebky. Vystrašením se celá třese. Svítilna už poslední zbytky energie vyplivává a každou chvilkou zhasne. Poslední zbytky si radši nechá na horší cestu, a tak zhasíná baterku.
"Shikone!" řve, tak že si i ona musí zakrýt uši před ohromující ozvěnou.Ozvěna už ustává a ona si sedá na kámen, má barvu fialově křišťálovou.
'Fialový křišťál? To sem ještě nikdy neviděla, je tak strašně hezký.' podívala se směrem do tmy kam má namířeno, radši by si asi měla pospíšit, říká si. Sklápí hlavu do klínu, po pár vteřinách se jí naplňují v očích slzy, začíná, libovolně stékat, první slza po tváři, za ní druhá, třetí.
"Jsi v pořádku?" To se jí ptá Shikon. Kara stoupá, Shikon si ji přitiskne k sobě, rukou jí utírá slzy. Přibližuje se jí k jejímu obličeji - snaží se jí políbit, Kara se mu podívá do očí. Má je fialový a každou chvilkou rudý! Kara ho odstrčí od sebe.
"Co ode mně chceš? Co si zač?!"
"Co tak najednou? Myslel jsem…, co se vlastně děje?!"
"Nech mě být ty zrůdo, a radši se podiv do zrcadla. Tady máš!" Hodila mu její mini zrcátko a utíkala pryč.
"Hm, vypadám pořád krásně jako vždycky, tak si utíkej!"
Kara utíká tak rychle, jak jí nohy stačí. V příští vteřině spadne do díry, v ní najde další menší tunel, na nic nečeká, utíká dál. Přímo před ní se objevuje chuml lidí, kteří drží pochodně. Jak se to dá říct, to ani lidi nejsou, spíš nestvůry, mezi nimi i elfové? Vbíhá přímo do něj a mačká se vpřed. Uprostřed sedí Tamish?
"Co tu proboha děláš? Dělej poběž za mnou!" Tamish se ale z místa ani nehne.
Ztrácí se jí všechno kolem sebe, nevidí vůbec nic, najednou je v úplné tmě, před očima vidí různé barvy palet, točí se, oči jí ujíždí. Vidí jen malířskou špínu. Padá, padá dolů, pořád, na dohledu není vůbec zem. Po desetiminutovém letu dolů konečně upadá do měkkého - do postele. Celá unavená a zmožená si sedá, dívá se kolem sebe. Na kraji postele sedí mamka a vedle ní brácha Akio. Očima hledá Tamish, nikde není!
"Kde je Tamish?!"
"Neboj se, je v pořádku. Dali jsme jí misku mléka." Podívala se na ni její maminka podezřelým pohledem. "Jsi v pořádku, mluvila si ze spaní…, nemáš horečku, broučku?"
"Ne, to nic není, jen sem měla špatný sen."
"Zase? Nechtěla bys jít s tím k doktorovi?"
"Chceš mě snad poslat k psychiatrovi?!"
"Ne, to ne." snažila se o úsměv, ale nějak jí nejde.
Jen tiše přikyvuje.


Přejít na: Sedmý díl

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Ohodnoť můj příběh Passed as a dream, jako ve škole.

1 43.6% (24)
2 16.4% (9)
3 12.7% (7)
4 18.2% (10)
5 9.1% (5)

Komentáře

1 NaTušQa :)...tvoje SB....lowujeeeeem :D NaTušQa :)...tvoje SB....lowujeeeeem :D | Web | 25. prosince 2009 v 18:23 | Reagovat

hehe..to neewadi..:)
a dikes..
ake si mala Vianoce?..x)

2 Amami Amami | Web | 26. prosince 2009 v 19:19 | Reagovat

jeej, prepáč, že mi tak dlho trvalo napísať komentár, ale nejako som sa k tomu nemala... ale inak sa mi tento diel hrooozne páčil... už sa teším na ďalší sen... hlavne na Shikonovu reakciu po tom sne *devil smile*

3 Amami Amami | Web | 27. prosince 2009 v 7:34 | Reagovat

tak to vieš... Vianoce boli obzvlášť zaujímavé... a čo ty???

4 Oroniel15 - SB:-* Oroniel15 - SB:-* | Web | 27. prosince 2009 v 12:35 | Reagovat

klidně si ten článek zkopíruj... je jedno, jaký zdroj použiješ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama